„Pásek a peněženka by měly být z kůže,“ říká kožedělník Jan Planička
Jako tvůrci robota, kteří pracují od počítače, jsme samozřejmě ruční tvorbou fascinováni. Chtěli jsme proto zjistit víc o tom, kolik je v Česku „kožedělníků“, jaké to je úplně změnit obor a jakou roli hraje Fakturoid na pozadí značky Kožedělník – proto jsme pro tento rozhovor oslovili jejího zakladatele, Jana Planičku.
Jak byste sám sebe představil?
Jsem Kožedělník. To znamená, že pracuji v brašnářském řemesle, které není v Česku extra populární. Nejprve jsem si začal s kůží hrát jen tak pro sebe. Pak jsem to dělal na živnost a začal prodávat. Teď už jsme s.r.o., sami ručně vyrábíme v Brně koženou galanterii a snažíme se ji dostat k co největšímu počtu lidí. Proto se snažíme produkty vyladit tak, aby pro co nejširší skupinu lidí měly ideální poměr cena-hodnota. Snažíme se trefit ten zlatý střed.
Chtěl jste vždy pracovat s kůží?
Původně jsem pracoval v reklamní agentuře. Až postupem času jsem přemýšlel, co bych tak mohl dělat „na sebe“. Vždycky jsem byl hodně orientovaný na estetiku a ve výtvarce jsem kdysi docela obstojně kreslil – ty kreativní věci mi šly relativně samy. Nikdy jsem ale nepřemýšlel nad tím, že by mě to mohlo živit. Nejsem žádný umělec, ale zkusil jsem tedy dát dohromady takový „balík svých vědomostí“, začít tvořit, a na konci to vyplivlo nějaký produkt. To byl takový první základ vzniku naší značky.
Něco z kůže jsem si ale začal pižlat už v roce 2013. Tehdy jsem to ale dělal hlavně pro dobrý pocit a doufal jsem, že se to třeba jednou někomu bude líbit a bude to chtít koupit.
Nebál jste se opustit práci a určitou „jistotu“, když jste začal podnikat? Co vás motivovalo?
Byl jsem asi „mladej a blbej“ a měl jsem finanční rezervu, takže jsem se moc nebál. Můj plat v reklamce navíc záležel na tom, kolik jsem toho udělal. Takže jistota tam sice jistá byla, ale výše výdělku stejně záležela hlavně na mně. Přesto jsem ale chvíli dělal všechno dohromady – prácoval jsem v reklamce, fotil jsem různé akce a doma jsem po večerech tvořil z kůže.
Úplně na volnou nohu jsem odešel v době, kdy mi všechno přišlo tak trošku zalité sluncem – měl jsem jednoročního chlapečka a všichni mi říkali, že řemeslo je dobré a měl bych to zkusit. Domluvil jsem se s kamarádem, který byl v podnikání zkušenější (byl částečně i takovým mým mentorem), a dohodli jsme se, že on se bude starat o to, aby se moje produkty dostaly mezi lidi, a já budu vyrábět. Říkal jsem si „kdy jindy, když ne teď“ a věděl jsem, že aspoň budu dělat to, co mě docela baví, a že se to třeba rozjede.
Bohužel hned rok po začátku podnikání přišel covid a pak válka na Ukrajině. Člověk ty dopady v podnikání dost pocítí. Museli jsme odložit růžové brýle, „urvat se“ a zamakat. Můj kamarád tomu naštěstí dal nějaký rámec, aby to nebyl takový punk a aby to někam spělo. Jsem pyšný i na to, že od začátku jedeme bez externích investorů – co se vydělalo jsme vždycky vrazili zpátky do firmy, dokud se nám to nezačalo vracet. 💪
Kdy jindy, když ne teď.
Jste na výrobu pořád sám, nebo už máte svůj tým?
Když jsme v tom roce 2018 chtěli rozjet podnikání, vyráběl jsem sám a musel jsem tak dělat všechno od začátku až do konce. Teď už je nás víc a všichni si říkáme kožedělníci. Právě za covidu už jsem nezvládal vyrábět sám a musel jsem zjistit, jak si najít nějaké pomocníky. Z živnostníka jsme vytvořili firmu, vybrali první brigádníky a začali jsme je postupně zaučovat základy řemesla.
Vyrábět z kůže ale není jako práce s buzolou. Učení a motorika takhle specifické práce se cizeluje velmi dlouho. Navíc online brašnařina je extrémně sezónní byznys, kdy na 3 měsíce v roce potřebujete trojnásobnou kapacitu. Postupně jsem si zaučil základ lidí, který se postupně vytříbil, a teď už oni zaučují zase další. Tím, že jsem samouk navíc taky neznám všechno a to zaučování nových lidí je díky tomu občas docela legrace.
Jaký typ lidí se k vám hlásí na brigádu? Musí mít vzdělání v oboru?
Tohle je někdy opravdu zajímavé – hlásí se k nám úplně všichni. Většinou jsou to ale lidi, kteří mají estetické cítění a umí něco tvořit. V jednu dobu se nám tu sešlo třeba několik architektů. Ty to přitahuje. Střídají se u nás ale třeba i právníci, ajťáci, biologové atd. Jsou to brigády, takže jsou to samozřejmě většinou mladší lidé nebo studenti.
Je pravda, že někteří mají třeba aspoň vzdělání z „textilky“ a mají k tomu blíž. Obory s kůží už ale vlastně skoro nejsou, nebo o tom nevím. Staří fachmani jsou už většinou v důchodu, nebo mají až příliš zažité své rutiny a musí dělat na sebe. Pak jsou tací, kteří nad řemeslem zlomili hůl a raději třeba jezdí s kamionem. Většinou jsou naši noví kolegové brašnařinou zcela nepolíbeni.
Odkud čerpáte inspiraci na produkty?
Funguji trošku jako AI – udělám si obecný přehled a najdu si, co se vyrábí, co se prodává, co je nejoblíbenější a co lidi chtějí. To si pak nějak zprůměruji a udělám něco svého. Pak třeba na jedné barvě otestujeme, jestli se to lidem líbí a mohlo by to fungovat. Pokud ano a prodává se to, tak to pořádně nafotíme, uděláme ve více barvách atd.
Mám sice fantazii a prostorovou představivost, ale většinou jsou ty výrobky nakonec stejně hranaté. Jak na to nemám školu, tak jsou ty zaoblené strany prostě složitější. 😁 Proto mám v týmu rád lidi z textilky, kteří tohle chápou a pomůžou mi to přetavit do skutečnosti. Můžu tak navrhnout jen základ a potom na tom spolupracovat s nimi.
Teď nám třeba pomáhá i moje bývalá kolegyně, která umí dělat střihy. Vtipné je, že je to stomatoložka, ale teď nám pomáhá vytvořit celou novou řadu produktů. Všechno je to o tom zkoušet a pak testovat, jestli se to lidem líbí a jestli to budou kupovat. Někdy se to bohužel i vyhazuje, ale aspoň se díky tomu naučíme, co udělat lépe nebo jinak. I proto děláme často věci jen na objednávku a na skladu si držíme jen minimální zásoby (třeba v těch základních barvách).
Co z produktů se nejvíc prodává?
Taková ta klasika, když si představíte, že třeba hledáte vánoční dárky pro partnera – opasky, peněženky a ledvinky. Ono se u nás totiž tak trošku traduje, že pásek a peněženka by měly být z kůže, což nám hraje do karet. A ledvinky jsou teď zase dost velkým trendem. Musíme sledovat, co se prodává nejen u nás, ale i celkově na trhu a nabídku tomu přizpůsobovat.
Snažíme se naše produkty dělat tak, aby nebylo poznat, že jsou ručně dělané – chceme je mít co nejdokonalejší. Lidi jsou naštěstí už naučení, že kvalita zabere čas a něco to stojí. Je to pak i dost o řízení týmu. Snažíme se, aby lidi čekali vždy maximálně 30 dní. Většinou je to ale míň. Když produkt zrovna máme na skladu, jsou to třeba 3-4 dny.
Odebíráte kůži jen od českých dodavatelů, nebo i ze zahraničí?
Spolupracujeme s českým velkoobchodem, který má skvělé kontakty a široký výběr kůží z Itálie, Německa a Polska. Má díky tomu sortiment na všechno možné. Můžeme tam přijet a vybrat si kůže podle toho, co potřebujeme a co z toho chceme vyrobit. V Česku už totiž skoro žádné koželužny nejsou, a když něco je, tak to nemusí být úplně nejkvalitnější. Ten velkoobchodník si zároveň může dost vybírat, a když se mu to nelíbí, může to vrátit a říct, že chce kůži lepší kvality. To je ve výsledku lepší i pro nás.
Prodáváte jen na e-shopu, nebo máte i kamennou prodejnu?
Naprostá většina prodejů probíhá přes e-shop, takže ten online prodej je pro nás stěžejní. Něco málo prodáme na trzích, jako jsou třeba Dyzajn Market nebo Mint Market. To ale bereme hlavně jako takový marketingový kanál – je nás trošku víc vidět, lidi si můžou ty produkty osahat a dostaneme zpětnou vazbu „naživo“. Spolupracujeme také s cca 10 obchody po celé ČR, které nabízí výběr našich produktů. Nabídka v těch sdílených obchodech pak hodně závisí na lokalitě a lokální poptávce.
Někdy je třeba odložit růžové brýle a zamakat.
Jak vám v podnikání pomáhá Fakturoid? Na co ho používáte?
Všechno ze sdílených obchodů a individuální objednávky „valíme“ přes Fakturoid. Vyhovuje mi to rozhraní. Dříve jsme měli na Fakturoid napojený i e-shop, ale to už nemáme a jedeme to čistě přes Shoptet – líbí se mi, že máme e-shop odděleně, takže zatím napojení Shoptetu na Fakturoid nevyužíváme.
Když ale potřebuji vyřešit fakturu ručně a rychle, tak to udělám právě přes Fakturoid a je to velmi pohodlné. Je fajn, že to za mě hlídá i různé termíny a poradí mi to třeba s tím, co je přenesená DPH apod. To se mi moc líbí a přijde mi, jako by tu aplikaci ani nedělal „ajťák“ – je to fakt jednoduché a přívětivé. Rozhodně mi to ulehčuje život. Když jsem třeba potřeboval něco řešit s podporou Fakturoidu, byl hned někdo na příjmu a vyřešilo se to opravdu rychle.
Další rozhovory s inspirativními podnikateli
- Kombucha byla dlouho taková divnověc, říká Michal Ďuriník z Lokloku
- Jiří Beran: Olympionik, šermíř a podnikatel v jednom
- Lajfr: Jak na sexuální výchovu ve školách
- Podnikat jen pro peníze už vyšlo z módy, věří Filip Molčan z Good Sailors
- Lovíme nejkrásnější místa v Česku i zahraničí, říká zakladatelka Placehunter
