Hlavní a vedlejší činnost OSVČ. Jaké jsou rozdíly?

Uvažujete o živnostenském listu, ale nejste si jistí, jestli se vám podnikání vůbec vyplatí? Zjistěte, zda z vás bude OSVČ na hlavní, nebo vedlejší činnost. Právě to totiž ovlivní, kolik peněz každý rok odvedete státu.

Podnikání na vedlejší činnost má oproti podnikání na hlavní činnost jednu obrovskou výhodu – objem peněz, které pošlete státu na sociálním a zdravotním pojištění, bude výrazně nižší. Pro to, kdo může své podnikání vykonávat na vedlejší činnost, ale existuje hned celá řada podmínek.

Vedlejší podnikatelská činnost

Ve zkratce: V případě vedlejší činnosti stát předpokládá, že podnikání není hlavním zdrojem vašich příjmů. A konkrétně?

Podmínky pro vedlejší činnost

OSVČ na vedlejší činnost se můžete stát tehdy, pokud splňujete alespoň jednu z následujících podmínek:

Z pohledu správy sociálního zabezpečení navíc můžete být vedlejší OSVČ i v případě, že pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo pečujete o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV bez ohledu na věk, jestliže je zároveň osobou blízkou nebo žijete ve společné domácnosti.

Z pohledu zdravotní pojišťovny můžete být vedlejší OSVČ také v případě, že  celý den pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Platí, že dítě nesmí být ve školce více než čtyři hodiny denně a školák nesmí chodit do družiny.

Kompletní přehled podmínek pro to, aby vaše podnikání spadalo do vedlejší činnosti, najdete na stránkách správy sociálního zabezpečení. Včetně toho, zda (a jak) musíte splnění jednotlivých podmínek dokládat.

Vedlejší činnost a zdravotní pojištění

Jste-li OSVČ na vedlejší činnost, máme pro vás dobrou zprávu: minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění se vás netýkají. Při podnikání na vedlejší činnosti se totiž zdravotní pojištění vždy platí ze skutečně dosaženého zisku.

V prvním roce podnikání vůbec neplatíte zálohy a pojistné zaplatíte jednorázově až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. A v dalších letech?

• Pokud jste OSVČ se souběhem zaměstnaneckého poměru (kdy je podnikání vaší vedlejší činností): nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud za vás zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance. Také nemáte povinnost platit zálohy, pokud souběh trvá po celé rozhodné období, pojistné se tak stejně jako v prvním roce podnikání následně platí za celý kalendářní rok po podání přehledu.
• Pokud jste OSVČ, za kterého platí pojistné stát (student, důchodce apod.): Opět nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ ani povinnost platit zálohy ve výši minima stanoveného pro OSVČ. Naopak musíte platit zálohy ve výši vypočtené v podaném přehledu příjmů a výdajů.

Vedlejší činnost a sociální pojištění

Podnikání na vedlejší činnost má své výhody i v případě sociálního pojištění. Pokud váš dílčí základ daně z příjmu OSVČ (tedy příjmy minus výdaje, ať už skutečné, nebo paušální) nepřesáhne takzvanou roční rozhodnou částku, pak sociální pojištění vůbec neplatíte. V roce 2024 tato rozhodná částka dělá 105 520 Kč. Myslete ale na to, že podnikáte-li pouze v některých měsících, rozhodná částka se poměrně snižuje.

A pokud rozhodnou částku překročíte? Za první rok podnikání zaplatíte ČSSZ pojištění jednorázově (po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ). Na základě dosaženého příjmu vám pak ČSSZ spočítá měsíční zálohy na další rok.

Vedlejší činnost a daně

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání (tedy stejně jako OSVČ na hlavní činnost). Sami se přitom můžete rozhodnout, zda se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál.

Hlavní podnikatelská činnost

Z pohledu státu jste v případě hlavní podnikatelské činnosti „OSVČ na plný úvazek“. Zjednodušeně to znamená, že právě živnost je vaší hlavní pracovní náplní a hned od prvního měsíce podnikání musíte platit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ty přitom musíte odvádět i tehdy, kdy nemáte žádný zisk, nebo jste dokonce ve ztrátě.

Kolik budete platit na daních?

Abyste měli alespoň přibližnou představu o tom, kolik budete na konci roku platit na daních a na odvodech na sociální a zdravotní pojištění, přidali jsme pro vás přímo do Fakturoidu užitečnou funkci. Ta vám vždy ukáže, jak vám zrovna vychází výše odvodů, a to podle proplacených faktur a nastavených záloh. Nastavit si můžete i to, zda vykonáváte hlavní, nebo vedlejší činnost.

Časté otázky

Co je vedlejší podnikatelská činnost?

Vedlejší činnost můžete vykonávat, pokud máte sociální a zdravotní pojištění zaplacené z jiné výdělečné činnosti – typicky pokud jste někde zaměstnaní nebo jste student do 26 let či třeba důchodce.

Jak přejít z hlavní činnosti na vedlejší?

Detailní návod včetně toho, jak se změní výše vašich povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění při změne činnosti, jsme pro vás sepsali v článku, jak přejít z hlavní na vedlejší (a naopak).

Musím platit daně, pokud coby OSVČ vykonávám vedlejší činnost?

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání. Na rozdíl od hlavní činnosti ale nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění, a pokud nepřekročíte takzvanou rozhodnou částku, tak ani na sociální pojištění.

Jak vystavovat faktury zdarma?

Teprve s podnikáním začínáte? Vystavujte faktury zdarma. Nebo, pokud chcete při fakturování vyzkoušet i pokročilejší funkce (jako je evidence a automatické vytěžování nákladů, možnost fakturovat více kontaktům nebo třeba sklad), využijte 50% slevy na první roční fakturu, kterou Fakturoid dává všem začínajícím podnikatelům.