Jak podnikat v zahraničí (průvodce pro OSVČ)
Rozšiřte si své obzory i portfolio o zahraniční zkušenosti. Zajímavá zakázka pro zahraničního klienta se vám může naskytnout, ať už jste řemeslník, programátor nebo provozovatel e-shopu. Poradíme vám, jak je to s fakturací, daněmi i pojištěním OSVČ při poskytování vašich služeb za hranicemi ČR.
Kdy se vyplatí pracovat pro zahraniční klienty?
Zahraniční zakázky mohou být atraktivní z pohledu vyššího výdělku, profesního růstu i diverzifikace. Musíte však počítat s trochou administrativy, novými daňovými povinnostmi a kurzovým rizikem (nepředvídatelnými změnami směnných kurzů). Před zahájením spolupráce se zahraničním klientem vám doporučujeme obrátit se na daňového poradce a právníka, kteří vám pomohou bariéry na cestě ke globálnímu podnikání překonat.
Nejjednodušší je prodej do zahraničí přes e-shop a práce pro zahraničního klienta na dálku z ČR (remote), kdy se budete muset maximálně registrovat jako identifikovaná osoba. O něco složitější je situace, kdy kvůli realizaci zakázky musíte vyrazit do jiného státu (např. kvůli instalaci, opravě, stavbě).
Základní povinnosti OSVČ při práci v zahraničí
Každý stát může mít v oblasti podnikání svá pravidla a požadavky. Pro účely tohoto článku se zaměříme hlavně na obchodování s klienty se sídlem v jiných členských státech EU.
1. Jaké potřebuji povolení?
I když v rámci EU a Švýcarska máte právo volného pohybu a podnikání, Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švýcarsko vyžadují, abyste se před realizací zakázky v jejich zemi ohlásili přes národní online systém. S sebou si nezapomeňte vzít doklad, který předchozí ohlášení potvrdí.
Úřady bude zajímat, jestli je váš obchod se zahraničními klienty dočasný a příležitostný a jestli provádíte tzv. přeshraniční poskytnutí služby. Když se chystáte v zahraničí vyvíjet stejnou činnost, jakou provozujete v ČR, jde o přeshraniční poskytnutí služby a většinou si vystačíte s českým živnostenským oprávněním, který si necháte přeložit do jazyka cílové země.
Předem si zjistěte, jestli vaše činnost není v zahraničí nějak speciálně regulovaná. Pomůžou vám s tím na některém z 15 Jednotných kontaktních míst. Poradí vám, jestli potřebujete osvědčení a uznání odborné kvalifikace od lokální řemeslné komory, nebo třeba jak si zažádat o oprávnění k poskytování služeb, ke kterým typicky potřebujete provozovnu.
Kdybyste se chtěli v jiném státě EU usadit, nebo tu začít podnikat v jiném oboru, než kterému se věnujete v ČR, budete potřebovat místní ŽL. Před zahájení spolupráce se zahraničním klientem vám doporučujeme konzultaci s právníkem, který zná místní právo a pomůže vám s kontrolou smluv.
2. Kde platím sociální a zdravotní pojištění?
Zdravotní a sociální pojištění můžete mít jen v jedné zemi. Pokud pracujete z ČR a fyzicky se nepřesouváte do zahraničí, budete si dál platit zálohy na socko a zdravko v ČR a nemusíte nikde nic nahlašovat.
Když svou zakázku pojedete realizovat do zahraničí, na stránkách ČSSZ si zažádejte o vystavení formuláře A1, který potvrzuje, že si platíte sociální pojištění v ČR. Pro případné zdravotní ošetření u sebe mějte Evropský průkaz zdravotního pojištění a zvažte i sjednání cestovního pojištění.
3. Kdy se musím registrovat jako identifikovaná osoba?
Jestli nejste plátce DPH, ale své služby nebo produkty prodáváte plátci DPH z jiné země EU (nebo od něj během kalendářního roku přijmete zboží v hodnotě > 326 000 Kč nebo služby v jakékoliv hodnotě), musíte si podat přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba na finanční úřad. Jako identifikovaná osoba nemáte nárok na odpočet DPH na vstupu. Podrobně se tématu identifikované osoby věnujeme v samostatném článku.
Poznámka: O povinnosti registrace identifikované osoby rozhoduje místo plnění. Když budete své služby poskytovat zahraničním klientům na území ČR (např. pro klienta z Německa zajistíte catering v českém konferenčním sále), registrovat se nemusíte. U elektronických služeb je však místo plnění vždy tam, kde má příjemce služby sídlo nebo místo podnikání.
4. Jak má vypadat faktura do zahraničí?
V první řadě myslete na to, že klient musí vašim fakturám rozumět. Ve Fakturoidu můžete fakturovat v řadě různých jazyků. Faktura do zahraničí má také více povinných náležitostí než ta česká. Nezapomeňte uvést IBAN a SWIFT a směnný kurz. Ať už jste plátce DPH, nebo neplátce, bude vás zajímat, jestli DPH musíte odvést vy, nebo váš zákazník. Všechny varianty, které mohou nastat, jsme rozepsali do přehledné tabulky v článku o fakturaci do zahraničí.
5. Jak mám danit příjmy ze zahraničí?
Všechny vaše příjmy, ať už jsou z ČR nebo ze zahraničí, byste měli zahrnout do svého daňového přiznání v ČR. Na stránkách Ministerstva financí si ověřte, jestli existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a zemí klienta. Pokud si nejste jistí, poraďte se s daňovým poradcem nebo účetním, který má zkušenosti s mezinárodním zdaněním. Doklady o příjmech a daních zaplacených v zahraničí si uchovejte pro potřeby daňového přiznání.
Co je smlouva o zamezení dvojího zdanění?
Smlouva o zamezení dvojího zdanění je mezinárodní dohoda mezi dvěma státy, která má za cíl zabránit tomu, aby se jeden příjem danil dvakrát — jednou v zemi původu příjmu, podruhé v zemi, kde má poplatník daňový domicil.
Jaká pravidla platí pro obchod s klienty ze sousedních zemí?
Česká republika má se všemi sousedními zeměmi uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Liší se však podmínky, za kterých vám tu vznikne tzv. stálá provozovna – nejčastěji při zřízení pevného místa k podnikání (např. pronájem dílny, kanceláře) nebo splněním časového testu (např. při provozování služeb nebo stavebně-montážních projektů). Pokud nesplníte podmínky pro vznik stálé provozovny, všechny příjmy daníte pouze v ČR. Když splníte podmínku vzniku stálé provozovny, příjmy zdaníte v zahraničí a v ČR uplatníte metodu zápočtu daně.
Obecně platí, že principy zdanění jsou ve všech zemích EU podobné. Lišit se mohou v:
- Definici stálé provozovny: Doba potřebná k jejímu vzniku se může lišit (např. 6 měsíců, 183 dní, 12 měsíců).
- Metodě zamezení dvojího zdanění: Některé smlouvy využívají metodu vynětí místo metody zápočtu.
Praktické příklady
1. Své služby poskytujete z ČR do Německa
Jste česká grafička a poskytujete své služby klientovi, plátci DPH, v Německu. V Německu nemáte žádnou kancelář.
- Pojištění: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění si dál platíte v ČR.
- Zdanění: Příjmy daníte pouze v ČR, protože v Německu vám nevznikla stálá provozovna.
- Plátce DPH: Pokud jste plátcem DPH, aplikujete režim přenesené daňové odpovědnosti (reverse charge). Fakturujete bez DPH a klient v Německu provede samovyměření DPH podle místních předpisů.
- Neplátce DPH: Pokud nejste plátcem DPH a poskytujete služby klientovi z jiného členského státu EU, který je plátcem DPH, máte povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba. Fakturace proběhne v režimu reverse charge: se sazbou 0 % DPH a dovětkem na faktuře „Daň odvede zákazník“.
2. Zakázku realizujete pro českého klienta na Slovensku
Jste český truhlář a získal jste zakázku na výrobu a instalaci interiérového nábytku do pobočky české firmy (plátce DPH) v Bratislavě. Montáž vám zabere cca 2 měsíce.
- Pojištění: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění si dál platíte v ČR, ale před odjezdem na montáž si na stránkách ČSSZ zažádáte o formulář A1. Vyřízení může trvat až 30 dní. S sebou si vezměte Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vám umožňuje čerpat nezbytnou zdravotní péči na Slovensku. Zvažte také sjednání komerčního cestovního pojištění, které pokryje i pracovní rizika a případné repatriační náklady.
- Zdanění: Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem vzniká stálá provozovna, pokud činnost v dané zemi přesáhne 6 měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období. Při dvouměsíční zakázce stálá provozovna nevzniká. Příjmy daníte pouze v ČR.
- Plátce DPH: Podle § 10 odstavce 2 zákona o DPH je místo plnění tam, kde se nemovitost nachází, tedy na Slovensku. To, že zakázku realizujete pro českou firmu, nehraje roli. Nejprve se zaregistrujte k DPH na Slovensku, abyste získali slovenské DIČ. Českému klientovi vystavíte fakturu v režimu reverse charge se slovenským DIČ. Přiznání k DPH podáte také na Slovensku.
- Neplátce DPH: Platí stejný postup, jako byste byli plátci DPH – registrujte se k DPH na Slovensku, podejte přiznání k DPH na Slovensku se slovenským DIČ a klientovi fakturujte v režimu reverse charge.
„Při poskytnutí stavebních prací v jiných členských státech EU se musí dodavatel v místě plnění registrovat jako plátce DPH,“ říká účetní Markéta Vlčková ze společnosti Bookeepio.
Novinka: „Od roku 2025 mohou podnikatelé nově dobrovolně využít Režim pro malé podniky. Při splnění podmínek (obrat podnikatele v rámci EU nepřesáhl v příslušném ani předcházejících kalendářním roce částku 100 000 EUR) se budou v jiných členských státech registrovat jako plátci DPH až po překročení obratu 2 miliony Kč nebo 100 000 EUR za kalendářní rok ve všech státech EU dohromady,“ dodává Vlčková.
3. Dlouhodobou zakázku realizujete v Rakousku pro rakouskou firmu
Jste český zedník, podnikáte jako OSVČ, a získal jste zakázku na zednické práce pro klienta (plátce DPH) v Rakousku. Práce budete vykonávat fyzicky v Rakousku po dobu 8 měsíců.
- Pojištění: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění si dál platíte v ČR, ale před odjezdem na montáž si na stránkách ČSSZ zažádáte o formulář A1. Vyřízení může trvat až 30 dní. S sebou si vezměte Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vám umožňuje čerpat nezbytnou zdravotní péči v Rakousku. Zvažte také sjednání komerčního cestovního pojištění, které pokryje i pracovní rizika a případné repatriační náklady.
- Zdanění: Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem vzniká stálá provozovna, pokud činnost v dané zemi přesáhne 6 měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období (kdybyste byli generální dodavatel stavby, tak až po 12 měsících trvání projektu). Příjmy daníte pouze v Rakousku a v ČR provedete odpočet.
- Plátce DPH: V tomhle příkladu poskytujete plnění zahraničnímu klientovi na nemovitosti v zahraničí. Nejprve se zaregistrujte k DPH v Rakousku, abyste získali rakouské DIČ. Rakouskému klientovi vystavíte fakturu v režimu přenesené daňové odpovědnosti (reverse charge) s rakouským DIČ. Přiznání k DPH podáte také v Rakousku.
- Neplátce DPH: Platí stejný postup, jako byste byli plátci DPH – registrujte se k DPH v Rakousku, podejte přiznání k DPH v Rakousku s rakouským DIČ a klientovi fakturujte v režimu reverse charge: se sazbou 0 % DPH a dovětkem na faktuře „Daň odvede zákazník“.
4. Na vašem e-shopu nakupují zákazníci ze zahraničí
V ČR provozujete e-shop, ale kromě českých zákazníků u vás nakupují i cizinci. Prodáváte koncovým zákazníkům, kteří nejsou plátci DPH.
👘 Příklad:
Veronika Řehák Balson se svou maminkou Alenou Balsonovou šijí luxusní kimona pod značkou PURPLY. Z jejich e-shopu kimona putují do šatních skříní zákazníků nejen z ČR, ale i Německa a Polska.
- Pojištění: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění si dál platíte v ČR.
- Zdanění: Příjmy daníte pouze v ČR.
- Plátce DPH: Všem zákazníkům vystavíte fakturu včetně DPH. Ohlídejte si, jestli jste za letošní i loňský kalendářní rok nepřekročili fakturovanou částku 10 000 eur do členských států EU. Pokud ano, budete DPH platit v zemi, do které zboží posíláte. Abyste se nemuseli prokousávat legislativou jednotlivých zemí, využijte režim jednoho správního místa – One Stop Shop. Když jsou vaše prodeje do zahraničí nižší než 10 000 eur, na faktuře uvádíte vždy českou sazbu DPH.
- Neplátce DPH: Jako neplátce DPH fakturujete českým i zahraničním zákazníkům bez DPH. Kdyby váš celkový obrat za prodej zboží do jiných zemí EU překročil 10 000 eur za rok, museli byste se registrovat jako identifikovaná osoba a prodávat své zboží do EU s DPH té země, do které zboží zasíláte (nejjednodušší je to přes registraci do režimu OSS). V ČR byste zůstali neplátci DPH.
Další články na téma Živnost
Nastartujte své podnikání s robotem
Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.
Zjistit vícProhledat Almanach
Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.