Jak přejít z hlavní činnosti na vedlejší (nebo naopak)?

Uvažujete o přechodu z hlavní činnosti na vedlejší? A kdy se vám přechod z hlavní na vedlejší činnost vyplatí? Tady je vše, co byste měli vědět: od povinných odvodů až po dokumenty, na které při tom všem nezapomenout 👇

Obsah článku

Stručné shrnutí: jak se liší hlavní a vedlejší činnost OSVČ?

Pokud čtete tenhle článek, pravděpodobně je to proto, že plánujete přejít z hlavní činnosti na vedlejší (nebo naopak), a s oběma pojmy už jste se tedy setkali. Přesto pojďme pro pořádek shrnout, v čem se hlavní a vedlejší činnost OSVČ liší.

Co je hlavní činnost?

Aneb „OSVČ na plný úvazek“ 🙂 Je-li podnikání vaším hlavním nebo jediným zdrojem příjmů, týkají se vás všechny povinnosti OSVČ: každoroční podávání daňového přiznání, daň z příjmů a také zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platíte hned od prvního měsíce podnikání. Zálohy na pojistné navíc musíte odvádět i tehdy, kdy nemáte žádný zisk, nebo jste dokonce ve ztrátě.

Co je vedlejší činnost?

V případě vedlejší činnosti stát předpokládá, že podnikání není hlavním zdrojem vašich příjmů. Typicky proto, že jste důchodce, student, na mateřské, osobně pečujete o dítě do 4 let věku nebo jste zaměstnaní a pojistné za vás odvádí zaměstnavatel.

Stejně jako v případě hlavní činnosti máte ​​povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání. Na rozdíl od hlavní činnosti ale nemusíte platit minimální zálohy na zdravotní pojištění, a pokud nepřekročíte takzvanou rozhodnou částku, tak sociální pojištění neplatíte vůbec.

Tip: Vše o vedlejší činnosti (včetně shrnutí, jaké máte povinnosti jako pracující student, důchodce nebo rodič na mateřské) najdete v našem článku Hlavní vs. vedlejší činnost OSVČ.

Jak přejít z hlavní činnosti na vedlejší?

Přechod z hlavní na vedlejší činnost OSVČ budete řešit ve chvíli, kdy už sice nějakou dobu podnikáte (a plánujete v tom pokračovat), ale z různých důvodů najednou začnete splňovat podmínky pro OSVČ s vedlejší činností. Typicky se bude jednat o následující situace 👇

  1. Nastupujete do zaměstnání, v němž za vás pojištění začne platit zaměstnavatel.
  2. Narodilo se vám dítě. Během mateřské (za některých podmínek) nebo pokud osobně pečujete o dítě do 4 let, můžete podnikat na vedlejší činnost.
  3. Odcházíte do důchodu. Jakmile začnete pobírat starobní důchod, stává se z vás OSVČ na vedlejší činnost.
  4. Jdete studovat. Pokud jste student do 26 let, pojistné za vás platí stát a podnikání je během té doby vaší vedlejší činností.

Vedlejší činnost má oproti té hlavní řadu výhod – za všechny zmíníme celkově nižší odvody a připomeneme, že kompletní přehled rozdílů mezi hlavní a vedlejší činností jsme pro vás sepsali v samostatném článku.

Změnu činnosti na vedlejší musíte ohlásit zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, jinak s vámi budou i nadále nakládat, jako by bylo podnikání vaším hlavním zdrojem příjmů (a to – vzhledem k výši povinných odvodů – nechcete). Dobrá zpráva ale je, že změnu můžete nahlásit i online.

  1. Zdravotní pojišťovna: Změnu nahlašte do 8 dnů přímo na zdravotní pojišťovně. Například VZP nabízí online formulář Přihlášení mezi pojištěnce, za které platí pojistné stát.
  2. Správa sociálního zabezpečení: Změnu nahlašte do 15 dnů (ideálně datovou schránkou). K oznámení nezapomeňte připojit dokumenty, které dokládají to, že za vás nově pojištění platí stát – jejich přehled najdete přímo na webu ČSSZ.
  3. Nestihli jste změnu na ČSSZ a zdravotní pojišťovně nahlásit? Obě instituce o přechodu na vedlejší činnost informujete nejpozději při podání přehledů za minulý rok (přímo na přehledech).

Co si ohlídat po přechodu na vedlejší činnost?

Také jako OSVČ s vedlejší činností musíte každý rok podávat daňové přiznání. Naopak nemusíte platit minimální zálohy na zdravotní pojištění – pojistné doplatíte zpětně při dalším podání přehledu pro zdravotní pojišťovnu. Detailní informace k platbě zdravotního pojišťění u vedlejší činnosti najdete třeba na webu VZP.

O něco komplikovanější jsou zálohy na sociální pojištění. Ty v roce, kdy jste z hlavní přešli na vedlejší, platíte dál, a to dokud nedostanete nový předpis s nulovými zálohami. Tedy typicky do dalšího termínu podání přehledu pro ČSSZ. Ale nebojte, peníze přeplacené na zálohách vám stát vrátí 🙂

👉 Tip: Výši svých povinných záloh na sociální pojištění najdete po přihlášení na ePortálu ČSSZ.

Mohu požádat o snížení záloh na sociální pojištění?

Klesly vám po přechodu na vedlejší činnost příjmy a vyměřené zálohy jsou na vás najednou moc vysoké? Požádejte ČSSZ o jejich snížení – využít k tomu můžete formulář Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ / Žádost o zrušení povinnosti platit zálohy na pojistné - vedlejší činnost OSVČ. Mimochodem, požádat o snížení záloh může i OSVČ s hlavní činností.

Mějte ale na paměti, že ČSSZ nemusí vaší žádosti o snížení (nebo zrušení) záloh vyhovět. Rozhodovat se bude podle výše vašich příjmů, a pokud usoudí, že i po přechodu na vedlejší činnost vyděláváte dost, budete předepsané zálohy muset platit až do podání dalšího přehledu – tedy typicky do března následujícího roku.

Jak přejít z hlavní činnosti na vedlejší?

Jak přejít z vedlejší činnosti na hlavní?

Začali jste podnikat při zaměstnání, na škole nebo během mateřské a teď řešíte, jak ze své dosud vedlejší činnosti udělat hlavní? Tady je návod, jak postupovat 👇

Změna činnosti bude opět zajímat především vaši zdravotní pojišťovnu a správu sociální zabezpečení – typ činnosti má totiž zásadní vliv na výši odváděných záloh. Informovat naopak nemusíte finanční úřad.

  1. Zdravotní pojišťovna: Změnu nahlašte do 8 dnů přímo na zdravotní pojišťovně. Například VZP k tomu nabízí online formulář Oznámení o ukončení zařazení mezi státní pojištěnce.
  2. Správa sociální zabezpečení: Změnu nahlašte do 15 dnů přes datovou schránku.
  3. Nestihli jste změnu nahlásit? Přechod na hlavní činnost oběma institucím nahlásíte nejpozději při podání přehledů v březnu následujícího roku.

Na co si dát pozor?

Počítejte s tím, že od měsíce, v němž došlo ke změně z vedlejší činnosti na hlavní, máte povinnost platit minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění. Po podání dalšího přehledu se jejich výše upraví podle vašich skutečných příjmů.

Stejně jako téměř u všeho, i tady je to ale o něco složitější 🙂 Konkrétně:

  1. Měli jste před přechodem na hlavní činnost nižší zálohy, než jsou ty minimální? Po přechodu na hlavní činnost musíte začít platit alespoň minimální zálohy.
  2. Měli jste před přechodem na hlavní činnost vyšší zálohy, než jsou ty minimální? Až do podání příštího přehledu budete platit zálohy podle posledního podaného přehledu.

Příklad:

Martina je grafička na volné noze, která si prací pro klienty přivydělává i během zaměstnání. Pracovní úvazek jí ale v dubnu končí, a Martina se tak stává OSVČ „na plný úvazek“ – její podnikání je od dubna její hlavní činností.

Během vedlejší činnosti neměla povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění, a protože nepřekročila takzvanou rozhodnou částku, sociální pojištění se jí netýkalo vůbec. Počínaje dubnem musí začít platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění, a to i pokud v rámci samostatné výdělečné činnosti nemá žádné příjmy.

Časté otázky

Jak se daní vedlejší příjem?

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání (tedy stejně jako OSVČ na hlavní činnost). Sami se přitom můžete rozhodnout, zda se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál.

Kdy musím danit vedlejší příjem?

Podávat daňové přiznání musíte, i když je podnikání vaším vedlejším zdrojem příjmů. Jedinou výjimkou je situace, kdy ročně vyděláte méně než 50 000 Kč (a zároveň nevykazujete daňovou ztrátu). Pro jistotu ještě upozorníme, že i v tomto případě vždy musíte podat přehledy pro ČSSZ a svou zdravotní pojišťovnu.

Jak ukončit vedlejší činnost?

Živnost (ať už je podnikání hlavním, nebo vedlejším zdrojem vašich příjmů) můžete kdykoliv pozastavit nebo rovnou ukončit. Vyplňte takzvaný změnový list a přes datovou schránku ho pošlete na živnostenský úřad. Pokud přímo ve změnovém listu živnosťák požádáte, aby za vás informoval finanční úřad, ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, máte hotovo – jen nezapomeňte v následujícím roce včas podat daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Jak si snížit zálohy na pojistné OSVČ?

Jsou na vás vyměřené zálohy na zdravotní a sociální pojištění moc vysoké? Můžete zažádat o jejich snížení, ale pozor, ČSSZ a pojišťovna vaší žádosti typicky vyhoví jen tehdy, pokud můžete doložit výrazný pokles příjmů. U ČSSZ využijte formulář Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ. Podobný formulář nabízí i zdravotní pojišťovny (viz VZP a její Žádost o snížení zálohy na pojistné).

Jak přestat podnikat?

Svou živnost (ať už je hlavní, nebo vedlejší), můžete kdykoliv pozastavit nebo rovnou zrušit. Stačí vyplnit změnový list a přes datovou schránku ho poslat na živnostenský úřad.

Související články v Almanachu

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.