Jak fakturovat službu do EU?

Ať už jste programátor, grafik nebo poskytujete jiné služby, může se vám stát, že budete poskytovat své služby zahraničnímu obchodnímu partnerovi. Víte, jak správně vystavit fakturu do EU? Zkušená daňová poradkyně radí, jak na to.

Obsah článku

• Základní pravidlo
• Výjimky ze základního pravidla
  • Služby, které nikdy nespadají pod základní pravidlo
  • Služby, které nespadají pod základní pravidlo při poskytnutí osobě nepovinné k dani
• Jak postupovat podle základního pravidla?
  • Kdo je příjemcem služby?
  • Situace č. 1: Můj zákazník není podnikatel
  • Situace č. 2: Můj zákazník je podnikatel
  • Kdo při poskytování služby do EU odvádí DPH?
• Návod: Jak vystavit fakturu do EU ve Fakturoidu?
  • 1. Vystavte novou fakturu
  • 2. Vyberte měnu
  • 3. Nastavte režim přenesené daňové odpovědnosti
  • 4. Vyplňte kód plnění
  • 5. Vyplňte údaje na faktuře
• Časté otázky
  • Kdo je identifikovaná osoba a jaké má povinnosti?
  • Jak mám postupovat, když jsem plátce DPH?
  • Jaké jsou formáty DIČ evropských států?
• Související články

Z pohledu DPH je v případě fakturace do zahraničí vždy třeba správně určit takzvané místo plnění. Místo plnění určuje, ve které zemi se bude odvádět DPH a jak se bude s dokladem zacházet z pohledu DPH. Místo plnění přitom nemusí být totožné s místem, kde službu skutečně poskytujete.

Mimochodem, DPH v případě poskytování služeb do EU musí řešit i neplátci DPH. Může se jim totiž stát, že jim vznikne povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a podávat souhrnné hlášení, případně i přiznání identifikované osoby.

Základní pravidlo

Pro určení místa plnění jsou důležité dva údaje: o jakou službu se jedná a komu jste tuto službu poskytli. Základní pravidlo praví, že pokud poskytujete službu podle základního pravidla (tedy nespadající do výjimek) osobě povinné k dani (podnikateli či firmě), je místo plnění v sídle (tedy ve státě sídla) příjemce služby. Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy službu poskytujete pobočce. Pak je místo plnění ve státě, kde je pobočka.

Výjimky ze základního pravidla

Ovšem pozor. Zákon ze základního pravidla stanovuje i výjimky. Při určování místa plnění proto nejprve musíte vyřešit, o jakou službu se jedná.

Služby, které nikdy nespadají pod základní pravidlo

Zákon o DPH vyjmenovaná některé služby, které mají specificky určené místo plnění. Při jejich poskytování nelze postupovat podle základního pravidla pro služby, ale postupuje se specificky podle pravidel dané služby.

1. Služby vztahující se k nemovité věci: Kromě stavebních prací a řemesel spojených s nemovitostmi sem patří i služby odhadců, realitní kanceláře, služby architektů, projektantů a stavebního dozoru, ale také nájem nemovitých věcí či poskytování ubytovacích služeb. V případě těchto služeb je vždycky místo plnění tam, kde se nachází daná nemovitost. V tom státě se odvádí DPH, a to podle pravidel státu, kde je umístěná nemovitost. Pro českého podnikatele to může znamenat nutnost zaregistrovat se k DPH v jiném státě EU.
2. Přeprava osob: Místo plnění je ve státě, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud se uskutečňuje ve více státech najednou, je místo plnění ve všech těchto státech. A ve všech je nutno řešit DPH. Pozor by si měli dát zejména řidiči taxi včetně sdílených taxi a sdílených aut.
3. Služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy: To zahrnuje vstupné na různé akce, například na sportovní či kulturní události, ale také organizaci vzdělávacích akci včetně kongresů, seminářů a podobně. Místo plnění je tam, kde se akce koná. Ve státě konání odvádí organizátor DPH. Pozor je potřeba dát zejména u služeb v oblasti vzdělávání, protože je u nich mnoho variant dopadů DPH podle toho, zda jde o online školení, nebo živou akci, zda je veřejně přístupná, nebo poskytovaná na míru pouze jednomu klientovi a podobně. Vzhledem k této komplexnosti doporučujeme poskytování vzdělávacích služeb konzultovat s daňovým poradcem. Pokud poskytujete pouze služby lektora a fakturujete je firmě, postupuje se podle základního pravidla.
4. Stravovací služby: Místo plnění je tam, kde se služby poskytují. Speciální úpravu má stravování poskytnuté na palubě lodi, letadla nebo ve vlaku na území EU.
5. Nájem dopravního prostředku: Při určení místa plnění se rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý nájem. V případě krátkodobého nájmu je místo plnění v místě fyzického předání vozidla nájemci. V případě dlouhodobého nájmu se pak ještě rozlišuje, jestli je nájemce osoba povinná k dani, nebo nepovinná k dani.

Služby, které nespadají pod základní pravidlo při poskytnutí osobě nepovinné k dani

Zákon o DPH rozlišuje také služby, které mají specifickou úpravu jen v případě poskytnutí osobě nepovinné k dani.

1. Poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani: Zprostředkování pro osobu nepovinnou k dani má místo plnění tam, kde má místo plnění zprostředkovávaná služba.
2. Přeprava zboží osobě nepovinné k dani: Místem plnění je místo (stát), kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.
3. Služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani: Těmito službami se rozumí přeprava, manipulace se zboží a podobně. Prací na movité věci se rozumí oceňování movité věci, opravy, broušení, leštění a podobně. Tyto služby mají místo plnění tam, kde se uskuteční.
4. Telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani: V praxi se nejčastěji řeší elektronicky poskytované služby. Jde například o hosting webových stránek, poskytnutí software, obrázků, e-booků, online kurzů a podobně. Pro tyto případy existuje zcela specifická úprava, která mimo jiné umožňuje při poskytnutí těchto služeb do EU využít k odvodu DPH v jiném členském státětakzvaný „one stop shop“, tedy režim jednoho správního místa.

Jak postupovat podle základního pravidla?

Pokud vaše služby nespadají ani pod jednu výjimku, postupujete podle takzvaného základního pravidla.

Kdo je příjemcem služby?

V případě základního pravidla je podstatné, kdo je příjemce služby. Tedy jestli je příjemce služby osoba povinná k dani, nebo nepovinná k dani. Osobou povinnou k dani je typicky podnikatel – ať už je to plátce, nebo neplátce DPH. Osobou nepovinnou k dani je typicky spotřebitel – konečný zákazník-nepodnikatel.

Komplikovanější situace je v případě, že příjemce služby je takzvaná nezisková organizace nebo organizační složka státu – státní instituce. Ty mohou vystopovat v obou rolích – jak jako osoby povinné k dani, tak jako osoby nepovinné. Proto je lepší se v těchto případech zákazníka zeptat. Pokud nevíme nebo nemáme jednoznačné důkazy, že je zákazník osobou povinnou k dani, chováme se k němu jako k osobě nepovinné k dani.

Situace č. 1: Můj zákazník není podnikatel

Poskytujete-li službu podle základního pravidla osobě nepovinné k dani, je místo plnění v sídle poskytovatele služby, takže pokud jste český podnikatel, tak v České republice. V tom případě vystavíte fakturu, jako byste ji vystavovali českému zákazníkovi.

Plátce DPH vystaví fakturu s českým DPH, neplátce nebo identifikovaná osoba vystaví fakturu bez DPH, nevykazuje ji v souhrnném hlášení a úplatu za službu počítá do obratu pro registraci plátce v ČR, tedy do limitu 2 miliony Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Stejně postupujete i v situaci, kdy nevíte, jestli je váš zákazník osoba povinná, nebo nepovinná k dani.

Situace č. 2: Můj zákazník je podnikatel

Pokud poskytujete službu podle základního pravidla (tedy nespadající do výjimek) osobě povinné k dani, je místo plnění v sídle (tedy ve státě sídla) příjemce vaší služby. Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy službu poskytujete pobočce. Pak se místo plnění nachází ve státě, kde je pobočka.

Kdo při poskytování služby do EU odvádí DPH?

Pokud má váš firemní zákazník coby osoba povinná k dani sídlo v jiném členském státě Evropské unie, je místo plnění v tomto státě. V něm je také povinnost odvést DPH. Tato povinnost odvést DPH se přenáší na zákazníka – na příjemce služby. Měli byste ale splnit několik podmínek.

1. Zkontrolujte, zda má zákazník platné EU DIČ – to se provádí na webu Evropské komise VIES. Vyberte stát sídla zákazníka a zadejte jeho DIČ (VAT number). Pokud ověření dopadne dobře, uveďte DIČ na vystavené faktuře.
2. Vystavte fakturu v takzvaném režimu přenesené daňové povinnosti (reverse charge).
3. Vykažte poskytnutí služby do EU v souhrnném hlášení a případně i v přiznání k dani z přidané hodnoty.

---

Návod: Jak vystavit fakturu do EU ve Fakturoidu?

Vystavujete fakturu za služby zákazníkovi z EU podle základního pravidla? Postupujte následujícím způsobem.

1. Vystavte novou fakturu

Va Fakturoidu novou fakturu jednoduše vystavíte kliknutím na volbu Nová faktura. Fakturu můžete vystavit v cizím jazyce. Volbu jazyka fakturu najdete pod tlačítkem Další.

Zadejte údaje o odběrateli včetně kompletní adresy. Nezapomeňte vyplnit EU DIČ. S jeho ověřením si hlavu lámat nemusíte. Abyste měli o starost míň, ověří jeho platnost fakturační robot za vás.

2. Vyberte měnu

Fakturu můžete vystavit v jakékoliv měně dle ČNB. Pro přepočet do českých korun pro účely DPH fakturační robot používá kurz podle ČNB, a to k datu poskytnutí služby. Pokud jste službu poskytli na delší období než jeden den, použije se kurz k datu posledního období, například poslední kalendářní den v měsíci v případě měsíční fakturace. Při výběru měny vám fakturační robot sám nabídne kurz pro přepočet.

3. Nastavte režim přenesené daňové odpovědnosti

Pro nastavení režimu přenesené daňové povinnosti klikněte na tlačítko Další možnosti a zaškrtněte Přenesená DPH.

4. Vyplňte kód plnění

Pokud využíváte možnost exportu souhrnného hlášení přímo z Fakturoidu, vyplňte pole Kód plnění. U služeb se zadává kód 3. Pokud zpracováváte souhrnné hlášení v externím programu, na portále www.mojedane.cz nebo vám DPH zpracovává účetní, nemusíte kód plnění vyplňovat. Faktura se správně vystaví i bez jeho uvedení.

5. Vyplňte údaje na faktuře

Standardním způsobem vyplňte položky faktury a částku. Faktura v režimu přenesení se vystaví s nulovým DPH. Příjemci služby (tedy zákazníkovi) vzniká povinnost odvést DPH v jeho státě.

---

Časté otázky

Kdo je identifikovaná osoba a jaké má povinnosti?

Myslete na to, že pokud nejste plátce DPH, pak se okamžikem poskytnutí služby do EU stáváte identifikovanou osobou. Musíte se zaregistrovat na FÚ (registrace se podává elektronicky na předepsaném tiskopise) do 15 dnů od poskytnutí služby (nikoliv od vystavení faktury).

Faktury v režimu přenesení daňové povinnosti (za služby dle základního pravidla zákazníkům z EU s platným EU DIČ) nevstupují do limitu pro registraci plátce v ČR, tedy 2 miliony Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Identifikovaná osoba k DPH vykáže poskytnutí služby do EU v souhrnném hlášení. Pokud identifikovaná osoba nemá žádné přijaté plnění (nákup služeb ze zahraničí nebo z EU nebo pořízení zboží z EU), ale pouze vystavené faktury, nemusí podávat přiznání k DPH. Stačí podat pouze souhrnné hlášení s kódem plnění 3. Nicméně je možné přiznání k DPH podat dobrovolně.

Souhrnné hlášení se podává výhradně elektronicky na předepsaném tiskopise a v předepsaném formátu. Ani identifikovaná osoba nepočítá vystavené faktury, které vstupují do souhrnného hlášení do obratu pro registraci plátce.

Jak mám postupovat, když jsem plátce DPH?

Pokud jste plátce DPH, musíte kromě vykázání služby v souhrnném hlášení uvést poskytnutí služby také v přiznání k dani z přidané hodnoty na řádku 21. V kontrolním hlášení se služby v přenesení do EU nevykazují, už jsou vykázané v souhrnném hlášení.

Jak plátce, tak i identifikovaná osoba mají navíc povinnost vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle § 100 Zákona o DPH.

Jaké jsou formáty DIČ evropských států?

DIČ - daňové identifikační číslo (VAT ID nebo VATIN) - se v různých zemích liší. Přehled formátů evropských států najdete v tabulce, přidáváme i nečlenské země EU.

---

Související články

• Náležitosti faktury (při fakturaci do zahraničí)
• Daň z přidané hodnoty. Kdo musí platit DPH a jak na to?
• Kdy se vyplatí být plátce DPH?