Jak správně napsat smlouvu o mlčenlivosti (NDA)

Legislativa

Vaše know-how a nápady jsou často tím nejcennějším, co máte. Proto se vyplatí chránit je dohodou o mlčenlivosti. Mrkněte, jak vám s právní ochrannou vašich nápadů NDA pomůže, co by ve smlouvě nemělo chybět a na co si dát pozor. 👇

Obsah článku

Představte si, že máte skvělý nápad na nový produkt. Nadšeně plánujete další kroky a sdílíte nápad s potenciálním obchodním partnerem, ale nepodepíšete NDA. O pár měsíců později zjistíte, že ten stejný člověk už nápad zrealizoval a produkt začal prodávat. Bez smlouvy o mlčenlivosti se tomu nemáte jak bránit a nijak nedokážete, že původně byl nápad váš. Tohle se v praxi bohužel opravdu děje a při rozjíždění byznysu se proto vyplatí myslet hodně do budoucna.

Co to je NDA?

S ochranou know-how a nápadů vám pomůže právě NDA neboli smlouva o mlčenlivosti. Je to dokument, který říká, že když s někým sdílíte nějaké důvěrné nebo citlivé informace, nesmí je dotyčný nijak zneužít nebo šířit dál. Je to jako když někomu svěříte tajemství a doufáte, že ho nikomu neřekne. Díky NDA nemusíte jen doufat, ale máte „právní páku“ pro případ, že ke zneužití či šíření informací opravdu dojde.

Kdy se mi bude NDA v podnikání hodit?

Možná při vašem podnikání pracujete s inovativními nápady, strategiemi nebo technologiemi, které zatím nejsou veřejně známé – vyplatí se je chránit. Bez NDA může váš nápad kdokoliv zkopírovat nebo jinak zneužít ve svůj prospěch. Smlouva o mlčenlivosti je tak prevencí proti zneužití – chrání vaše know-how a dává vám možnost právně zasáhnout, pokud smlouvu někdo poruší. Existuje spousta situací, kdy se vám může NDA v podnikání hodit. Využijete ji, pokud:

  1. Sdílíte nápady na podnikání s investory nebo partnery – Ještě, než vůbec začnete podnikat, budete možná hledat investora nebo partnera do podnikání. V takovém případě jim budete muset nasdílet všechny nápady a plány. Ne všichni se nakonec ale do podnikání zapojí – je důležité své know-how a podnikatelský plán chránit pomocí NDA.
  2. Spolupracujete s dodavateli nebo freelancery – Ani při spolupráci s externími dodavateli (např. grafik, který vám pomáhá se soc. sítěmi) se sdílení citlivých informací ve většině případů nevyhnete.
  3. Chcete chránit vaše know-how a obchodní tajemství – Pokud máte nějaké unikátní postupy, nápady nebo technologie, které vás výrazně odlišují od konkurence, doporučujeme NDA využít vždy (interně i externě). Smlouvu o mlčenlivosti uzavřete s vašimi zaměstnanci, ale třeba i s dodavatelskou firmou, která u vás provádí jednorázový audit.
  4. Jednáte o fúzi či odkoupení vaší firmy – Při vyjednávání o odkoupení vaší společnosti jinou firmou budete muset nasdílet finanční údaje, prodejní výsledky a další citlivé informace. Bez NDA byste (v případě, že k odkoupení nedojde) opět riskovali jejich zneužití.

Co je to NDA a kdy ji využijete.

Co musí NDA obsahovat?

Aby vám smlouva o mlčenlivosti k něčemu byla, musí obsahovat několik důležitých bodů. Myslete na to, že smlouva musí být jasná, musí chránit vaše zájmy a musí být právně vymahatelná. Co dál?

Specifikujte, co chcete chránit

Přesně určete, co považujete za citlivé informace, o kterých podepisující nemůže mluvit nebo je někde sdílet. Může jít například o:

  • podnikatelský záměr,
  • marketingové a strategické postupy,
  • technické výkresy,
  • finanční údaje firmy,
  • zákaznickou databázi,
  • know-how atd.

Cílem je vše definovat dostatečně zeširoka tak, aby smlouva pokrývala vše podstatné. Zároveň ale nechcete, aby byla smlouva příliš vágní a vznikaly nejasnosti. Dejte si ale pozor na příliš obecné definice (např. „veškeré informace sdělené druhou stranou“), které můžou zahrnovat i informace, které je potřeba sdílet např. s úřady nebo veřejně dostupné informace, na které se smlouva o mlčenlivosti logicky nevztahuje.

Příklad: Máte softwarovou firmu a uzavřete NDA s vývojářem, které jste si najali na tvorbu aplikace. Ve smlouvě jasně specifikujete, že za důvěrné informace považujete zdrojový kód aplikace a technické specifikace projektu. Díky tomu budete mít jistotu, že vývojář nemůže tyto informace použít pro jiného klienta.

Stanovte, kdo a jak může s informacemi nakládat

Kdo všechno může s informacemi nakládat? Může třeba váš obchodní partner sdílet informace se všemi jeho zaměstnanci, nebo jen s konkrétním oddělením? Kdo naopak k informacím vůbec nemůže mít přístup? Co musí být dodrženo, aby informace zůstaly chráněny? Nejčastěji půjde o tyto 3 body:

  • Zákaz zveřejnění důvěrných informací třetím stranám
  • Informace můžou být využívány pouze pro konkrétní účel (např. vyhodnocení na konci spolupráce)
  • Po ukončení spolupráce musí být všechny důvěrné materiály zničeny nebo vráceny

Myslete i na to, jak budou informace chráněny. Budete třeba používat zabezpečené přístupy, šifrovaný přenos, nebo jiný způsob ochrany?

Příklad: Prodáváte ručně vyráběná mýdla s unikátní recepturou. S firmou, která vám mýdla vyrábí, uzavřete NDA na ochranu své tajné receptury. Ve smlouvě uvedete, že recepturu může vidět pouze výrobní tým dodavatele. Všechny informace navíc musí být sdíleny přes zabezpečené systémy. Díky tomu recepturu nikdo nemůže poslat konkurenci nebo ji použít pro vlastní produkty.

Na jak dlouho chcete informace chránit?

NDA by mělo jasně určovat i to, jak dlouho bude mlčenlivost platit. Obvykle je časové omezení dva až pět let, ale v některých případech (např. u obchodních tajemství) může být mlčenlivost neomezená. Nechcete však druhou stranu od případně spolupráce odradit – zamyslete se nad tím, co dává smysl a co je pro obě strany nejlepší.

Příklad: Spolupracujete s marketingovou agenturou na kampani k uvedení nového produktu na trh. Agentuře jste na přípravu kampaně dali 6 měsíců. S agenturou tak uzavřete smlouvu na dobu šesti měsíců – tedy do chvíle, kdy se kampaň spustí a informace budou veřejně dostupné. Potom už nebude nutné informace dál chránit.

Určete pokutu za porušení smlouvy

Co se stane, když někdo NDA poruší? Smlouva musí jasně zmiňovat, co při jejím porušení člověku nebo společnosti hrozí – například pokuta v určené výši, finanční kompenzace za způsobené škody atd. V ideálním případě bude smluvní pokuta od porušení smlouvy odrazovat a nebudete muset nic řešit. Pokud ale k porušení smlouvy přeci jen dojde, díky jasně stanoveným podmínkám se snadněji dovoláte nápravy.

Zákon ale říká, že pokud ve smlouvě stanovíte smluvní pokutu, ztrácíte právo na náhradu škody. Díky správné a jasné formulaci podmínek ve smlouvě si však můžete zachovat nárok na vymáhání obojího. Doporučujeme znění smlouvy vždy konzultovat s právníkem.

Příklad: Se všemi zaměstnanci vaší softwarové firmy uzavíráte NDA s pokutou 1 milion korun za porušení smlouvy. Specifikujete, že pokuta je pouze doplňkem k náhradě škody (ne její náhradou). V případě, že by někdo z vašich zaměstnanců prodal kód konkurenci, budete mít díky této precizní formulaci právo jak na smluvní pokutu, tak na náhradu škody, která vám vznikne.

Právník radí, na co si dát při tvorbě smlouvy o mlčenlivosti pozor.

 Co mám dělat, když někdo NDA poruší?

Nejčastějším porušením je to, že si zaměstnanec před odchodem z firmy stáhne nějaké citlivé informace (např. zákaznickou databázi) pro své vlastní použití. I proto jsou často třeba pracovníci na vyšších pozicích propouštěni „z hodiny na hodinu“. I když se ale do podobné situace dostanete, není hned nutné podávat žalobu. Jak v takové situaci postupovat?

1. Zmapujte situaci

Ověřte si, jestli k porušení obchodního tajemství opravdu došlo. Pokud ano, začněte shromažďovat důkazy – e-maily, záznamy přístupů k citlivým informacím nebo jakékoliv jiné „stopy“ dokazující neoprávněné zacházení s vašimi daty.

2. Upozorněte na porušení smlouvy

Pokud máte dostatek důkazů o porušování NDA, můžete nejprve zaslat formální výzvu, aby s tím dotyčný přestal. V dokumentu viníka na porušení smlouvy upozorněte a požádejte ho, aby se šířením nebo využíváním tajných informací okamžitě přestal.

3. Vyžadujte nápravu

Pokud druhá strana na výzvu zareagovala, můžete rovnou začít vyjednávat o nápravě situace, aniž byste se museli zabývat soudy. Můžete například vyžadovat:

  • Stažení citlivých informací z veřejného prostoru
  • Vrácení nebo zničení všech kopií citlivých informací
  • Finanční kompenzaci za způsobenou škodu

4. Zvažte podání žaloby

Pokud viník na výzvu nereaguje, nebo odmítá spolupracovat, můžete zvážit podání žaloby. Soudní řízení vám pomůže s tím, aby:

  • ihned přestal využívat nebo šířit citlivé informace,
  • napravil to, co zatím napáchal (např. zničil neoprávněně získané materiály),
  • nahradil škodu (finanční kompenzace za způsobené ztráty),
  • vám předal zisk, který neoprávněně získal díky vašim informacím.

Příklad z praxe

V roce 2021 rozhodl český soud o náhradě škody ve výši 5 milionů korun za případ, kdy bývalý zaměstnanec zkopíroval a poskytl zákaznickou databázi svého zaměstnavatele konkurenci. Ta ji pak využila k oslovení lidí ze seznamu. Název poškozené společnosti sice není veřejně známý, ale jde o skvělou ukázku toho, že porušovat NDA se opravdu nevyplatí.

Související články v Almanachu

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.