Příležitostný příjem. Co to je a jak se daní? (2024)
Přivyděláváte si (třeba prodejem švestiček z vlastní zahrádky 🙃) a nevíte, jak a zda vůbec musíte své zisky danit? Odpověď se skrývá v nenápadném pojmu „příležitostný příjem“.
Co je příležitostný příjem?
Příležitostné příjmy jsou příjmy z činností, které vykonáváte jen občas a nepravidelně. Dobrá zpráva je, že pokud se s výší příležitostného příjmu vejdete do 50 tisíc ročně, danit ho vůbec nemusíte. Špatná zpráva je, že někdy bývá docela obtížné rozeznat, který příjem je – očima české legislativy – příležitostný, a který ne.
Příležitostný příjem v zákoně: Příležitostný příjem vychází ze zákona o dani z příjmů, kde spadá pod takzvané „ostatní příjmy“ (§ 10).
Co není příležitostný příjem?
Prvním vodítkem, kterého se můžete chytit, je stará dobrá vylučovací metoda. Vždy totiž platí, že v následujících případech se o příležitostné příjmy nikdy nejedná (nehledě na výši konkrétních výdělků):
- Příjmy ze závislé činnosti (jako je zaměstnání nebo práce na dohodu)
- Příjmy z autorských honorářů (například za příspěvky do novin a časopisů)
- Příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu
- Příjmy z podnikání
A právě poslední bod – tedy příjmy z podnikání – bývá častým kamenem úrazu. Rozdíly mezi podnikáním a příležitostným výdělkem totiž na první pohled nemusí být zcela patrné. Pojďme se na ně podívat detailněji 👇
Příležitostný příjem versus podnikání. Jak se liší?
Pokud podnikáte (typicky na IČO), nikdy se nejedná o příležitostný příjem. Česká legislativa přitom považuje za podnikání jakoukoliv soustavnou činnost, kterou vykonáváte pod vlastním jménem a za účelem dosažení zisku. Konkrétně:
- Coby podnikatel „děláte sami na sebe“. Nemáte žádného šéfa ani šéfku a sami si rozhodujete o tom, co a jak budete (nebo nebudete) dělat.
- Podnikání je vždy soustavná činnost. Z pohledu zákona je přitom podstatné především to, zda máte v úmyslu svou činnost opakovat, jednat se tak může i o pravidelně se opakující sezonní činnost (například prodej vánočních stromků).
- Při podnikání je vaším cílem dosažení zisku. A vůbec nezáleží na tom, jak velký tenhle zisk ve výsledku je.
Sečteno, podtrženo: pokud pod vlastním jménem vykonáváte soustavnou činnost, abyste si vydělali, jedná se o podnikání (nikoliv o příležitostný příjem), a budete tedy potřebovat živnostenský list. Příležitostný příjem je naproti tomu vždy nahodilý, bez úmyslu činnost opakovat, a žádný „papír“ na něj tedy nepotřebujete.
Jak se daní příležitostný příjem?
Krátká odpověď: to záleží 🙂
Vyděláte-li si v rámci příležitostného příjmu méně než 50 tisíc ročně (do roku 2023 platil 30tisícový limit), příjem nedaníte ani ho neuvádíte v daňovém přiznání. Pokud si ale za rok vyděláte více, už daňové přiznání podat musíte (příležitostný příjem se uvádí do „ostatních příjmů“) a platíte také daň z příjmů. Příležitostný příjem v tomto případě daníte celý, neuplatňujete žádné výdaje (ani skutečné, ani paušální).
Ale jednu dobrou zprávu přece jen máme: z příležitostných příjmů se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Podléhají pouze dani z příjmů.
Příklady: příležitostný příjem v praxi
Pojďme si tohle všechno ještě ukázat na konkrétních příkladech.
Příklad č. 1
Procházkovi mají zahradu plnou jabloní. Jelikož už nevědí, co s přebytečnou úrodou, zavaří část jablek do marmelády, kterou poté rozprodají po sousedech a na Facebooku.
Jedná se o jednorázovou akci, během níž se zbavují přebytků, z pohledu státu tedy jde o příležitostný příjem. A protože si prodejem marmelády vydělali něco málo přes osm tisíc, vejdou se limitu pro příležitostné příjmy a nemusí své příjmy danit ani podávat daňové přiznání.
Příklad č. 2
Procházkovým z předchozího příkladu se úspěch s prodejem domácí marmelády zalíbil. Každý měsíc v průběhu sezóny jablek proto část úrody vyhradí výrobě marmelády, kterou pak přes internet prodávají pod názvem „Naše jablečná“.
Taková činnost už vyznačuje znaky soustavnosti (byť je pouze sezonní), a navíc je pod vlastním jménem. Jedná se tedy o podnikání, a někdo z Procházkovic rodiny si proto musí zařídit živnostenský list. Na začátku příštího roku navíc bude podávat daňové přiznání a platit daň z příjmu, podat musí i přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a pravidelně platit vyměřené odvody pojistného.
Příklad č. 3
Martina vyklízí šatník a oblečení, které už neunosí, se rozhodne prodat na Vinted. Mezi prodávaným zbožím má i některé dražší kousky včetně kvalitních kabelek, celkový příjem z prodeje se proto vyšplhá na 56 tisíc.
Jedná se o jednorázový odprodej, který neplánuje opakovat, a splňuje tedy znaky příležitostného příjmu. Protože jí ale prodej oblečení vynesl víc než 50 tisíc, musí Martina v příštím roce podat daňové přiznání a odvést daň z příjmu (z celé částky 56 tisíc). Přehled pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu podávat nemusí.
Příklad č. 4
O pár měsíců později Martina odchází na rodičovskou dovolenou. Protože je ale podnikavá, už během rodičovské začne ve volných chvílích vyrábět designové náušnice, které – stejně jako v předchozím případě – prodává na Vinted. V průběhu roku si prodejem šperků přivydělá 66 tisíc korun.
Na rozdíl od předchozího příkladu, v tuto chvíli už se o příležitostný příjem nejedná, vykazuje totiž znaky soustavnosti. Jde tedy o podnikání, a to bez ohledu na to, kolik Martina vydělá. Martina bude potřebovat živnostenský list, a protože si vydělala víc než 50 tisíc (tento limit existuje i v rámci podnikání), bude podávat daňové přiznání. Od příjmů si v něm může odečíst výdaje, ať už paušální, nebo skutečné, a podávat bude i přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Protože je na rodičovské, bude její podnikání vedlejší činností.
Příklad č. 5
Martinina kamarádka Jitka vlastní malé knihkupectví. Na první týden v roce si naplánovala inventuru, a protože v knihkupectví pracuje sama, najde si v sousedské skupině na Facebooku výpomoc v podobě Karla. Co z toho pro Karla vyplývá?
Karlova práce v knihkupectví (přestože je jednorázová) vykazuje znaky závislé činnosti: bude ji vykonávat na Jitčině pracovišti, v předem určené pracovní době a na zadání Jitky. O příležitostný příjem se tak nejedná a Jitka by měla s Karlem uzavřít dohodu o provedení práce (DPP nebo DPČ).
Časté otázky
Co potřebuju, abych mohl/a mít příležitostný příjem?
Začít s příležitostným výdělkem je jednoduché. Nemusíte řešit živnostenský list ani složitou administrativu. Stačí najít jednorázovou nebo nepravidelnou činnost, kterou neplánujete vykonávat soustavně. Pokud vám ročně nevydělá víc než 50 tisíc korun, nemusíte řešit ani daně ani daňové přiznání. Jen si dejte pozor, aby se z vašeho příležitostného příjmu nestala pravidelná činnost – pak už by na vás stát nahlížel jako na podnikatele a museli byste si založit živnostenský list.
Musím vystavovat doklady, když mám jen příležitostný příjem?
V případě příležitostného příjmu (například když rozprodáváte šatník – jako třeba Martina z příkladu výše) máte v případě, že vás o to zákazník požádá, povinnost vystavit doklad o koupi. Doklad o koupi musí obsahovat datum uskutečnění prodeje, označení či popis zboží a jeho kupní cenu. A přijímáte-li peníze v hotovosti, vystavit byste měli i příjmový doklad (třeba online ve Fakturoidu).
Vyplatí se příležitostný příjem?
Příležitostný příjem je fajn způsob, jak si přivydělat bez zbytečné byrokracie. Nepotřebujete na něj žádný „papír“ a do 50 tisíc korun ročně neřešíte ani daně a daňové přiznání. Pokud začne být vaše činnost pravidelná, může se změnit v podnikání se všemi povinnostmi, pro jednorázový přivýdělek je to ale skvělá volba.
Související články v Almanachu
Nastartujte své podnikání s robotem
Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.
Zjistit vícProhledat Almanach
Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.
