Jak danit peníze z brigády? (2024)

Přivydělat si brigádou je samo o sobě docela snadné – najdete si práci, podepíšete smlouvu a vesele vyděláváte peníze. Jak je to ale se zdaněním peněz, které na brigádě vyděláte? Zdanění brigád může být totiž pěkně matoucí.🙃 Přečtěte si shrnutí toho, co a jak musíte udělat, abyste se vyhli případným problémům s finančním úřadem a mohli si výdělek pořádně a hlavně v klidu užít.

Obsah článku

Co je to brigáda

Brigáda je práce, kterou můžete mít jako přivýdělek k hlavnímu zaměstnání, při studiu, ale třeba i na mateřské. Obvykle jde o krátkodobou spolupráci, nebo o práci na částečný úvazek. Jako brigádník si dnes vyberete ze spousty nabídek prací, od výpomoci v restauraci, pomoci s úklidem, roznášení letáků, až po administrativní asistenty, řidiče nebo třeba lektory jazyků.

Brigády jsou často flexibilní a nabízí tak výhodnější podmínky právě pro studenty apod. Zároveň si díky brigádě můžete rozšířit životopis o nové zkušenosti a dovednosti, a finančně si přilepšit. Navíc nikdy nevíte, kdy si v práci někdo všimne vašeho talentu, nebo kdy se otevře nová zajímavá pozice, a třeba budou chtít právě vás! I na brigádě můžete networkovat a zajistit si tak další pracovní příležitosti. 😉

Tip: Zajímá vás, jak najít brigádu? Přečtěte si náš detailní návod: od životopisu až po daně.

Co to vlastně brigáda je a jaké s ní vznikají příležitosti.

Jaké způsoby spolupráce existují?

Je legrační, že i když všichni pojem „brigáda“ známe, český zákoník práce se mu velkým obloukem vyhýbá. Zkusíme vás tedy seznámit s těmi nejběžnějšími typy smluv, které při brigádničení budete podepisovat. Může jít o Dohodu o provedení práce (DPP), Dohodu o pracovní činnosti (DPČ), smlouvu na částečný úvazek, nebo třeba smlouvu na dobu určitou.

Pokud jde o smlouvy, ať už na částečný úvazek nebo na dobu určitou, výdělek se bude danit podle stejných pravidel, jako jakékoliv jiné zaměstnání na plný úvazek. Nejčastěji se u brigád ale setkáte s DPP a DPČ. Každá z nich má svá pro a proti.

Dohoda o provedení práce (DPP)

  • Rozsah práce: Můžete pracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
  • Výhody: Při výdělku do 10 000 Kč měsíčně nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění. Celkově tak budete mít vy i zaměstnavatel nižší odvody.
  • Nevýhody: Musíte si hlídat, abyste ročně nepřesáhli limit 300 odpracovaných hodin. Zároveň mít přehled o tom, kolik jste si reálně vydělali – abyste nemuseli platit pojištění (nebo abyste ho naopak zaplatit nezapomněli).

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

  • Rozsah práce: Můžete pracovat 20 hodin týdně, což vám (oproti DPP) umožní pracovat až zhruba 1 000 hodin ročně.
  • Výhody: DPČ nabízí větší flexibilitu v počtu odpracovaných hodin.
  • Nevýhody: Při měsíčním výdělku nad 4 000 Kč musíte vždy platit sociální a zdravotní pojištění.

Smlouva na částečný úvazek

  • Rozsah práce: Pracovat můžete jak dlouho chcete.
  • Výhody: Smlouva na částečný úvazek vám poskytne více jistoty a benefity srovnatelné s „normálním“ zaměstnáním.
  • Nevýhody: Vyšší náklady na odvody.

Pozor

Pokud za vás neplatí zdravotní pojištění jiný zaměstnavatel nebo stát (studenti, důchodci), pak máte povinnost zdravotní pojištění zaplatit, i pokud je brigáda vaším jediným zdrojem příjmů. V roce 2024 je minimální záloha na zdravotní pojištění 2 552 Kč měsíčně.

Jak danit příjmy u Dohody o provedení práce?

DPP je pro vás i zaměstnavatele nejvýhodnější v případě, že vaše výdělky měsíčně nepřesáhnou 10 000 Kč. Vy ani zaměstnavatel totiž nemusíte odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

Způsob zdanění příjmů z DPP se bude odvíjet od výše vašeho měsíčního hrubého příjmu a od toho, zda jste podepsali Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení), nebo ne.

DPP: Příjmy do 10 000 Kč měsíčně

Pamatujte na to, že vy jako brigádník vždy dostanete příjem už jako finální částku a sami nic danit nemusíte. Je ale dobré rozumět tomu, jak je váš příjem zdaněný a proč dostáváte tolik, kolik dostáváte.

  • S podepsaným prohlášením: Zaměstnavatel vám ze mzdy odvádí 15 %, ale jedná se o tzv. zálohovou daň – je to záloha na daň z příjmu, ale to, kolik ve skutečnosti zaplatíte, je stanoveno až na konci roku. Daňové přiznání podávat nemusíte, ale můžete, pokud chcete uplatnit slevy na dani. Podá ho za vás buď zaměstnavatel, nebo si ho můžete podat sami. Následně musíte podat přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ a OSSZ.
  • Bez podepsaného prohlášení: Zaměstnavatel vám daň automaticky strhne z hrubé mzdy. Jedná se o tzv. srážkovou daň ve výši 15 %. Bez podepsaného prohlášení nemůžete uplatnit slevy na dani. Zároveň se ale už nemusíte o nic starat a na konci roku nemusíte podávat daňové přiznání.

DPP: Příjmy nad 10 000 Kč měsíčně

  • S podepsaným prohlášením: Zaměstnavatel vám z hrubého příjmu odvede zálohovou daní 15 %. Zaměstnavatel za vás odvádí také zdravotní a sociální pojištění podle odvozovacích základů, vy doplácíte zbytek. Zároveň můžete uplatnit slevy či zvýhodnění na děti. Na konci roku musíte podat daňové přiznání a také přehledy o příjmech a výdajích na ČSSZ a OSSZ.
  • Bez podepsaného prohlášení: Pracujete-li na základě DPP a váš výdělek měsíčně přesáhne 10 000 Kč, doporučujeme prohlášení podepsat (pokud ho už nemáte podepsané u jiného zaměstnavatele). Pokud ho nepodepíšete, zaměstnavatel vám příjem zdaní 15% srážkovou daní, budete mít vyšší odvody na pojištění a přijdete o možné slevy na dani. Na konci roku musíte podat daňové přiznání.

DPP: Musím platit sociální a zdravotní pojištění?

U DPP platí, že pokud váš měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč, nemáte povinnost odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V případě, že tuto částku přesáhnete, odvede za vás zálohy každý měsíc váš zaměstnavatel.

I zde platí to, že pokud za vás neplatí zdravotní pojištění jiný zaměstnavatel nebo stát (studenti, důchodci), pak máte povinnost zdravotní pojištění zaplatit (jako osoba bez zdanitelných příjmů, aneb OBZP), i pokud je brigáda vaším jediným zdrojem příjmů. V roce 2024 je minimální záloha na zdravotní pojištění 2 552 Kč měsíčně.

DPP: Musím podávat daňové přiznání?

U DPP máte povinnost podat daňové přiznání při příjmech vyšších než 10 000 Kč. V některých případech se vám to ale může dokonce vyplatit. To platí především, když máte podepsáno růžové prohlášení k dani – díky tomu si totiž můžete v přiznání uplatnit daňové slevy, na které máte nárok, a vyúčtovat sraženou zálohovou daň. Mohli byste tak získat nějaké peníze zpět. Nezapomeňte zároveň s daňovým přiznáním podat také přehled na ČSSZ a OSSZ.

Dohoda o provedení práce a specifika zdaňování takových příjmů.

Jak danit příjmy u Dohody o pracovní činnosti?

DPČ je skvělá v tom, že vaše práce není tak striktně omezená počtem hodin. I zde zdanění příjmu závisí na výši odměny a na tom, jestli jste podepsali růžové prohlášení nebo ne (případně na tom, jaké slevy na dani uplatňujete).

V případě DPČ bude výše daně také vždy 15 %, ale bude se lišit způsob, jakým bude daň odváděná – zálohově, nebo srážkově.

DPČ: Příjmy do 4 000 Kč měsíčně

  • S podepsaným prohlášením: Při měsíční mzdě nižší než 4 000 Kč není nutné podepsat prohlášení k dani. Zaměstnavatel vám ze mzdy automaticky odvede 15% zálohovou daň a vy dostanete už zdaněný příjem.
  • Bez podepsaného prohlášení: Zaměstnavatel vám ze mzdy strhne 15% srážkovou daň. Vy tak opět dostanete už zdaněné peníze a dál nemusíte nic dělat.

DPČ: Příjmy nad 4 000 Kč měsíčně

Bez ohledu na to, zda jste růžové prohlášení podepsali, nebo ne, za vás zaměstnavatel odvede zálohu na daň ve výši 15 %. Slevy na dani ale můžete uplatnit pouze s podepsaným prohlášením.

DPČ: Musím platit sociální a zdravotní pojištění?

U DPČ platí, že  sociální a zdravotní pojištění musíte odvádět skoro vždy. Jedinou výjimkou je situace, kdy váš měsíční příjem nepřesáhne ani 4 000 Kč – potom pojištění platit nemusíte.

DPČ: Musím podávat daňové přiznání?

Pokud vám ze mzdy byla odváděna zálohová daň, může se stát, že po shrnutí všech příjmů a slev na dani dostanete nějaké peníze od státu zpět. Pokud za vás tedy nepodává daňové přiznání zaměstnavatel, nebo pokud pracujete pro více zaměstnavatelů, daňové přiznání musíte při příjmu vyšším než 4 000 Kč podat vždy.

Co je to dohoda o pracovní činnosti a jak se daní příjmy z ní.

Brigáda není jen pro studenty (praktické příklady)

Přestože brigády asi nejvíce využívají studenti, nejsou jediní komu se občasný přivýdělek může docela hodit. Mrkněte na příklady různých situací a zjistěte, jestli si můžete přivydělat třeba i na mateřské nebo v důchodu.

Můžu si přivydělat a zároveň být na Úřadu práce?

Pokud jste nezaměstnaní a přihlásili jste se na Úřad práce, i přesto si můžete něco málo přivydělat. V takovém případě jste ale striktně limitovaní výší výdělku – nesmíte si vydělat víc než polovinu aktuální minimální mzdy. V současné době je minimální mzda 18 900 KČ. Abyste neporušili podmínky pro evidenci na ÚP, můžete si tedy měsíčně vydělat jen 9 450 Kč.

Můžu mít brigádu, když podnikám?

Ano, i jako OSVČ si v Česku můžete přivydělávat formou DPČ nebo DPP. Vaše příjmy z dohod se potom budou danit stejně jako u kohokoliv jiného, kdo pracuje na dohodu. Jako OSVČ ale musíte na konci roku vždy podat daňové přiznání, ve kterém uvedete příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z jiných zaměstnání uvedete do přiznání jako příjmy ze závislé činnosti. K vyplnění budete od zaměstnavatelů potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech.

Když vám zaměstnavatel z brigády odvedl srážkovou 15% daň, nemusíte už tento příjem do přiznání vůbec uvádět. Jde o situaci, kdy váš měsíční příjem z DPP nepřesáhl 10 000 Kč nebo 4 000 Kč u DPČ a nepodepsali jste růžový formulář – prohlášení o dani. Pokud máte celý rok nízké příjmy, může se vyplatit zahrnout i tyto už zdaněné příjmy do daňového přiznání. Po uplatnění všech daňových odpočtů a slev vám totiž může vzniknout přeplatek na dani a vy tak můžete dostat nějaké peníze zpátky.

Co se týký sociálního a zdravotního pojištění, je to trošku složitější. Když to ale zjednodušíme, pokud podle pravidel při zaměstnání na dohodu sociální a zdravotní pojištění odvádět nemusíte, pořád odvedete minimální zálohy jako OSVČ. Pokud ale vyděláte na dohodu dost a minimální pojištění z pracovního poměru zaplatit musíte, znamená to pro vás, že se bude vaše podnikání brát jako vedlejší činnost a budete za povinné odvody jako podnikatel platit méně (a až po podání ročního přehledu).

Pozor

Myslete na to, že pokud jste alespoň po část daného roku byli OSVČ a vykonávali jste samostatnou výdělečnou činnost, musíte na OSSZ podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Výjimku máte pouze v případě, že jste poplatníkem v paušálním režimu.

Můžu mít brigády na mateřské?

Ano, dokonce i při mateřské dovolené můžete pracovat na DPČ, DPP, nebo na základě smlouvy na zkrácený úvazek. Zdanění i odvody na sociální a zdravotní pojištění se v tomto případě řídí klasickými pravidly. Na mateřské si navíc můžete, pokud vyděláte více než polovinu minimální mzdy, uplatit také daňové zvýhodnění na dítě. Uplatnit ho můžete ale pouze v případě, že už zvýhodnění nevyužívá otec dítěte.

Můžu mít brigádu v důchodu?

Pokud máte chuť, můžete si přivydělat také v důchodu, nehledě na to, zda jde o důchod starobní, nebo invalidní. I zde platí, že se zdanění a odvody řídí základními pravidly pro brigády – dokonce můžete uplatnit i slevy na dani.

Můžu mít více zaměstnání najednou?

Ano, můžete mít hlavní pracovní poměr a přivydělávat si třeba na dohodu. Dokonce můžete mít třeba jen několik vedlejších pracovních poměrů a ani jeden hlavní. Sociální a zdravotní pojištění se musí odvést z každého pracovního poměru na základě pravidel uzavřené smlouvy nebo dohody. Nakonec tedy odvedete na pojištění součet odvodů ze všech zaměstnání. Způsob zdanění vašeho příjmu bude také záviset na typu uzavřené smlouvy/dohody.

Pokud máte hlavní pracovní poměr, budete nejspíš podepisovat růžové prohlášení tam – pamatujte na to, že prohlášení poplatníka můžete mít vždy v jednom měsíci podepsané jen u jednoho zaměstnavatele.

Přivydělávat si můžete dokonce i na mateřské, v důchodu nebo při hlavním pracovním poměru.

Kde najdu bližší informace?

Daně, nejen v případě brigád, občas působí jako sci-fi film, který nedokážete pochopit. Doporučujeme si vždy pročit všechny dostupné materiály a prozkoumat, jak jednat ve vaší specifické situaci. Existuje hned několik oficiálních zdrojů, které vám snad pomůžou trošku se v tomto tématu zorientovat.

Navíc nikdy není na škodu zkusit se někoho zeptat – nebojte se oslovit někoho z Finančního úřadu nebo ČSSZ. I my jsme při psaní tohoto článku požádali o pomoc Terezu Haškovou z Bookeepio, aby nám pomohla se správností údajů tomto článku. Všechno jsou to taky jen lidi a dost možná se se stejným problémem už někdy setkali a ve většině případů rádi poradí.

Tereza Hašková

Ing. Tereza Hašková

Mzdová účetní

Článek pro vás prošla a zkontrolovala zkušená mzdová účetní Tereza Hašková. Děkujeme za spolupráci! 🙂

Související články v Almanachu

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.