Jak se efektivně učit nové věci? (praktický návod)
Říká se, že kdo chvíli stál, již stojí opodál, a ve světě podnikání to platí obzvlášť. I proto jsme pro vás dali dohromady užitečné (a ryze praktické) tipy, jak se efektivně učit nové věci. Tak abyste si vždy udrželi náskok – v podnikání i v životě.
Úspěch v podnikání dnes závisí hned na několika faktorech: od dobře sestaveného podnikatelského plánu přes situaci na trhu až po (přiznejme si to) roli prachobyčejné náhody. Možná proto není divu, že ti nejlepší podnikatelé obvykle sdílejí 5 stejných (a velmi klíčových) vlastností – a že právě flexibilita a schopnost přizpůsobit se novým trendům je jedna z nich.
Jak ale udržet krok s novými poznatky a věcmi v době, která se mění rychleji, než bys řekl „ó fretná chrochtobuznosti“? Máme pro vás 7 praktických tipů, které vám s učením se nových věcí pomohou – ať už chcete zvládnout 20 cizích slovíček denně, začít s novým programovacím jazykem nebo třeba sypat hlavní města jiných států, jak když bičem mrská.
Metody pro lepší paměť a učení
Chcete-li se něco nového skutečně naučit, vsaďte místo na kvantity na efektivitu. Ve výsledku totiž nejde o to, jak často se učíte, ale o to, jak chytře na to jdete. A konkrétně? Tady jsou konkrétní výukové metody, které doporučují vědci.
1. Stanovte si konkrétní, měřitelné cíle
Uběhnout maraton, naučit se japonsky nebo zvládnout hru na skleněnou harfu. Jde vám jen z té představy hlava kolem? Není divu. Jak upozorňuje například Charles Duhigg ve své knize Smarter, faster, better, klíčové (nejen) v procesu učení je stanovit si jasné a typicky i snadno měřitelné cíle. Důvod? Právě plnění jednotlivých (byť dílčích) cílů vás udrží motivované, a na cestě za svým hlavním cílem tak pravděpodobně vydržíte déle.
Příklad: Místo „naučit se japonsky“ chtějte zvládnout 10 nových slovíček denně, místo celého maratonu si nejprve dejte za cíl každý den nasadit běžecké boty a běžet alespoň půl hodiny. Takový cíl je jasně definovaný, měřitelný a časově omezený, což vám umožní sledovat svůj pokrok a udržet motivaci.
2. Opakování je matka paměti
Jak upozorňuje například Peter C. Brown ve své knize Make It Stick: The Science of Successful Learning, zásadní roli hraje v procesu učení takzvaná „křivka zapomínání”. Podle jeho teorie platí, že stihnete-li si nově naučené informace do 24 hodin zopakovat, zůstane vám až 80 % z nich skutečně v hlavě. A s dalším opakováním se znalosti ještě prohlubují.
Tip: Než abyste se pokusili zapamatovat si velké množství informací během jedné intenzivní studijní hodinky, rozložte si opakování toho, co jste se naučili, do několika kratších časových oken rozložených v průběhu času.
3. Učte se aktivně, ne pasivně
Buď si můžete poslechnout přednášku, přečíst si text nebo odkoukat video. Nebo na to můžete jít aktivněji – a podle Richarda Mayera, profesora psychologie na Kalifornské univerzitě, byste na to aktivněji jít měli. Aktivní učení podle jeho výzkumů lépe zapojuje neuronové sítě, a je tedy i efektivnější. Byť (a nebo možná právě proto) je výrazně náročnější než to pasivní.
Příklad: Místo abyste jen přečetli další kapitolu knihy, sepište si klíčové body, které obsahuje, případně připojte i myšlenkovou mapu. Při studiu cizího jazyka zase využívejte každou možnost daným jazykem mluvit nebo psát, ideálně v reálných situacích.
4. Vyzkoušejte metodu přerušovaného učení
Přerušované učení, také známé jako „interleaving“, je strategie, která spočívá ve střídání různých druhů úkolů nebo témat během jednoho studijního sezení. Její nejznámější propagátor Robert Bjork, profesor psychologie na Kalifornské univerzitě, tvrdí, že právě přerušované učení může výrazně zlepšit vaše studijní výsledky. Váš mozek totiž musí díky střídání různých témat a úkolů pracovat tvrději než obvykle, a vy si tak ve výsledku nové učivo lépe zapamatujete.
Příklad: Představte si, že se učíte hrát tenis. Místo abyste celý trénink strávili prací na svém podání (což je typický příklad blokového učení), střídejte podání, bekhend a forhend (příklad přerušovaného učení). Podle Bjorka budou vaše výkony na hřišti dlouhodobě lepší.
5. Nové informace propojte s tím, co znáte
Silnou strategií pro efektivní učení je propojování nových informací s tím, co už znáte (což dobře popsal třeba už zmiňovaný Peter C. Brown ve své knize Make It Stick). Nejenže si díky této technice nové věci lépe zapamatujete, ale – jak popisuje Petr C. Brown – budete jim i lépe rozumět.
Příklad: Učíte-li se německy, dřív nebo později narazíte na slovíčko „wahrnehmen“, tedy „vzít na vědomí“. Pokud už znáte slovíčka „wahr“ (česky „pravdivé“) a „nehmen“ (česky „vzít“), zapamatujete si nové slovíčko snadněji – a jako bonus o něco lépe proniknete do toho, jak němčina nová slova vlastně tvoří.
6. Plánujte, plánujte a zase plánujte
Psala se 70. léta 20. století, když profesor John Flavell na Stanfordově univerzitě provedl sérii experimentů, které měly jeden hlavní cíl – zjistit, jak výsledky učení ovlivňuje plánování a přemýšlení o samotném procesu učení (tedy takzvaná metakognice). Ze zjištění Flavella i jeho následovníků jasně vyplynulo, že ti, kdo aktivně přemýšlejí o tom, jak se učí, mají při studiu výrazně lepší výsledky než ti, kteří o samotném procesu učení nijak neuvažují.
Tip: Před samotným učením si vždy odpovězte na otázky: Z čeho se budu učit? Které metody použiju? Jaký je můj dnešní cíl? A co – konkrétně – pro jeho splnění udělám?
7. Nenechte se rozptylovat
Zdá se vám tahle rada jako nošení sov do Athén? Ve skutečnosti je to ještě horší, než si myslíte – podle studií stačí pár sekund, během kterých místo učení rychle proscrollujete novinky na sociálních sítích, a vaše výsledky budou až o 50 % horší, než kdybyste se na učení skutečně soustředili.
Tip: Vyzkoušejte metodu Pomodoro. Pravidelně střídejte časové bloky určené k intenzivní práci s kratšími úseky určenými k odpočinku. Prakticky může jít třeba o 25 minut nepřerušovaného učení (doporučujeme vypnout notifikace a odložit mobil) a 5 minut volna.
8. Další užitečné tipy
Konkrétních metod, jak se učit efektivněji, existuje mnohem víc. Některé z nich najdete třeba v zajímavém článku 10 tipů, jak se učit rychleji od Jana Kohuta, který se vědecky ověřeným metodám efektivního učení a produktivity věnuje.
Jak se správně učit aneb Metoda 5P
Tolik tedy teorie. Jak ale právě popsané metody využít v praxi? Odpovědí je takzvaná strategie 5P. Jde o souhrn výukových tipů a triků (z nichž většinu jsme si právě popsali), které společně fungují jako neprůstřelná a komplexní strategie, jak se učit nové věci.
Prostředí
Vytvořte si pro studium klidné prostředí – tiché, dobře vyvětrané a ideálně ničím a nikým nerušené 🙂 Vybrané studijní místo poté neměňte. Lidský mozek má rád stereotyp, a pokud mu ho dopřejete (alespoň pokud jde o prostředí, v němž od něj vyžadujete aktivitu), odmění se vám tím, že bude spolupracovat v ten pravý čas.
Plánování
Začleňte učení do své běžně denní rutiny. Učíte-li se například anglicky, stanovte si každý den konkrétní půlhodinu (pokud jste ranní ptáčata, tak třeba mezi sedmou a půl osmou ranní), během níž se budete angličtině věnovat.
Přestávky
Učení se novým věcem je maraton, ne sprint. Nechtějte proto všechno hned a dopřávejte si pravidelný odpočinek. Myslete na to, že váš mozek podává největší výkony během prvních 20 až 30 minut, poté výkonnost rapidně klesá.
Poznámky
... a to nikoliv ty v žákovské, ale vaše. Učit se z vlastních poznámek je mnohem efektivnější než studovat pouze z učebnice a jiných materiálů. K psaní poznámek navíc můžete přistoupit aktivně: například si po každé studijní lekci z hlavy vypsat, co si pamatujete.
Pravidelné opakování
Porazte křivku zapomínání a novou látku si nejpozději do 24 hodin zopakujte. Určete si k opakování naučené látky pevný čas – třeba na začátku vaší další studijní lekce.
Bonus: Jak se naučit anglicky (nebo jiný cizí jazyk)?
Bojujete s cizím jazykem? Kromě právě zmíněných tipů pro vás máme i další bonusová doporučení. Ať už jste v kategorii „věčný začátečník“, nebo pomrkáváte po C2 Proficiency.
- Čtěte vše, co vám přijde pod ruku. Knihy, články nebo klidně nejnovější tweety Elona Muska. Angličtina nemá hranice, a čím víc toho načtete, tím víc toho pro svou slovní zásobu uděláte.
- Sledujte Netflix v angličtině s anglickými titulky. Nová slovíčka si přitom důsledně zapisujte a průběžně se k nim vracejte. Kromě pasivní slovní zásoby (kterou jste podpořili čtením) si tak postupně vybudujete i tu aktivní.
- Poslouchejte podcasty nebo videa v angličtině. Vyberte si téma, které vás zajímá, a netrapte se, když nepochytíte všechno. Brzy se naučíte přízvuk rodilého mluvčího vnímat lépe.
- Mluvte s opravdovými lidmi. A nebojte se přitom dělat chyby. Protože navzdory tomu, co vám říkávali ve škole, chybami se člověk opravdu učí. A v reálném životě vám za chybějící člen špatná známka nehrozí.
- Vyrazte do zahraničí. Nejlépe do země, kde se bez angličtiny neobejdete. Pokud se vám zdárně podaří vrátit se domů, máte vyhráno – teď už v angličtině zvládnete všechno 🙂
Mohlo by vás zajímat
Nastartujte své podnikání s robotem
Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.
Zjistit vícProhledat Almanach
Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.
